Toto téma jsem dlouho připravoval. Na obraze se jedná převážně o výrazový prvek, často volně zasazený do krajiny. Jeho význam však vnímám mnohem hlouběji. Vnímám jej jako hranici na pomezí vědomého a nevědomého. Je jakousi připomínkou pomíjivosti a proměnlivosti všech věcí na tomto světě. Připomínka toho, že nám bylo cosi propůjčeno. Něco, co má mnoho podob, a přec je jedním v neustálé sounáležitosti. Snažím se vyjádřit pocity smíření, lásky a odpuštění. A je zde vždy světlo, která nás poutá k naději.